Velká migrace a kulturní revoluce. Jak inovovat v nejisté době

24. února 2020

„Mým cílem je skrze cloudifikaci a DevOps principy změnit firemní kulturu a myšlení lidí,“ prohlásil Jiří Charousek, CTO České spořitelny. A jeho hlas v tomto ohledu nebyl osamocený. „Například v agile vidím spíše kulturní změnu než technologickou. Pomáhá nám změnit hierarchický model, což je velmi přínosné,“ doplnil ho generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon.

Jde o příznak takzvané velké migrace, kdy se data masově přesouvají do nových oblastí. Od IT oddělení ke všem zaměstnancům, z transakčních systémů do každodenních činností, od datových center do cloudu a z cloudu do edge – tedy přímo na místo interakce se zákazníkem. Od download světa se posouváme k upload světu, ve kterém se vše podstatné odehrává v nespočtu koncových zařízení a výsledek se posílá zpět. Nástup 5G sítí dá tomuto trendu další obrovský impulz.

Digitální svět nás začíná doslova obklopovat. Například Domino Pizza nabízí 15 různých způsobů objednání pizzy, od televize, hodinek či auta, přes Slack a Twitter, až po Alexu a Siri. Tiskárny HP si samy umí objednat docházející toner. Alibaba dokonce umožňuje lidem platit úsměvem při pohledu do kamery.

Nástroje, které umožňují změnu

Jedna z největších příležitostí pro budoucnost spočívá v otevírání se nově vznikajícím digitálním ekosystémům. Aktuálním příkladem je BankID: český stát v rámci rozsáhlé digitalizace agend umožní bankám, aby byly poskytovatelem identity občanů. Zjednodušeně řečeno, ke službám státu se budou moci přihlásit skrze internetové bankovnictví. Vzniknout má potenciálně ohromný ekosystém, který umožní nabízet nejrůznější služby. „Vždy bude mnohem víc lidí s bankovním účtem než datovou schránkou. Naším cílem je během pěti let naplnit vizi státu, který je schopen komunikovat digitálně a občany nejen upomíná, ale je i proaktivní a má pro ně i pozitivní zprávy. To se neobejde bez důvěryhodných partnerů,“ popsal vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla.

K využití podobných příležitostí je však nezbytné, aby klíčové systémy bank byly připravené na komunikaci s vnějším světem a přístupné skrze API. Není divu, že účastníci konference v anketě právě API vyhodnotili jako technologii s největším dopadem na bankovnictví pro blízkou budoucnost. Následovaly AI, open banking, tokenizace, ekosystémy a internet věcí.

„Banky budoucnosti zprostředkují seamless zážitky. A pokud se podaří digitalizace státní správy, pomohou lidem výrazně zjednodušit život,“ uvedl David Barczi, Head of Digital Channels v Komerční bance. „Čím budeme v životě lidí nenápadnější, o to lépe budeme plnit svou roli,“ souhlasí Michaela Lhotková z ČSOB. „Možná budeme méně vidět, ale budeme velmi blízko u každodenních činností lidí,“ dodal Salomon.

Pro udržení kroku s měnícím se světem jsou potřebné i další změny. Jedním z trendů je demokratizace vývoje směrem k lidem bez IT vzdělání pomocí platforem pro „low code“ a „no code“. Díky přístupným vizuálním rozhraním se na inovacích mohou podílet i běžní zaměstnanci, zákazníci, partneři nebo nadšenci – třeba jako datoví analytici. Během několika let bude 75 % velkých firem mít hned několik nástrojů pro podporu nevývojářů. Ruku v ruce s tím jde i rozvoj cloudu, který umožňuje neprogramátorům rychlý přístup ke službám.

„Cloud věci nejen urychlí, ale otevírá nové formy ekonomiky. Lze na něm stavět nové služby a formy spolupráce,“ zdůraznil Martin Tomaník, technický specialista společnosti Microsoft. A jeho kolega Tamas Josvai z Microsoft CEE dodává: „Talentované lidi přitahuje inovativní kultura, kultura změny. Trendem je zjednodušení zákaznické cesty, změna legacy systémů pro větší efektivitu, integrace do cizích ekosystémů. Firmy proto potřebují partnery, se kterými se doplňují.“

Obavy o bezpečnost dat už v cestě nestojí. „Nerozlišujeme, kde jsou data uložena. Hlavní je, jak jsou zabezpečená – v tomto ohledu je dnes často lepší cloud než vlastní datacentrum. Cloud dnes vnímá pozitivně i ČNB, je to důležitý technologický enabler. Nástroje chceme využívat jako službu, ne si všechno znovu vyrábět,“ konstatoval Charousek.

Hledání rovnováhy

Pouze menšina firem uvádí, že digitální investice už plní jejich očekávání – většina předpokládá, že se zúročí v dohledné budoucnosti. To ale neznamená, že nefungují. Průměrná návratnost se pohybuje kolem sedmi let a zatím neuběhlo dost času. „Inovace nepotřebuje sci-fi technologie. Stačí vytrvale posouvat hranice, ať už legislativní, procesní nebo jiné. Je to neustálá změna, odbourávání překážek, automatizace krok po kroku,“ vysvětlil Jan Antoš, Executive Director pro strategické inovace společnosti Trask solutions, která konferenci Trask Future Insight pořádá.

Nemělo by se to však přehnat. I když všichni prohlašují, že „digitál“ je jádrem všech jejich aktivit –např. Goldman Sachs buduje armádu téměř 10 000 vývojářů, stejně jako Volkswagen, který si chce interně vyvíjet 60 % nástrojů a služeb. „Agile se někdy špatně vykládá jako požadavek dělat všechno interně. Firmy by se však spíše měly snažit stavět z již hotových prvků. Obří fixní kapacita vývojářů nemusí být dobrá, protože firmy je často neumí řídit, na trhu je nedostatek talentu a ztrácí se flexibilita,“ zdůrazňuje Antoš.

V tomto kontextu se proto stále častěji používá pojem techquilibrium, který označuje vyváženou kombinaci tradičních a digitálních kompetencí, produktů a kanálů. Je přitom na každé společnosti, aby si stanovila své hranice digitalizace a podle toho vědomě nastavila strategii a provozní model.

Krize jako příležitost – klišé, které platí

Na tom, zda se po období růstu skutečně blíží velká krize, se dnes shoduje málokdo. Někdo očekává stagnaci, jiní pomalý růst, někdo strmý propad. „Je složité to předpovídat, krize přijít může a nemusí. Jsme volatilní vůči vnějším vlivům, ale fundamenty neukazují, že musí nutně přijít pád,“ myslí si Salomon.

Jako dobrý lék na špatné časy se každopádně ukazuje důraz na efektivitu a produktivitu, kde opět hrají klíčovou roli technologie – důsledná automatizace, distribuce přes ekosystémy s nízkými náklady, zjednodušení portfolia produktů (zde může velmi pomoci řešení Digital Twin). Nejúspěšnější firmy s nadprůměrným růstem se od ostatních nejčastěji oddělily právě během krize. „Kdo během krize dokázal přidat, rostl další dekádu. Je k tomu potřeba jasná vize, disciplína v investicích, rychlá modernizace a také dostatečná příprava,“ vyjmenoval Antoš.