Proč banky (ne)migrují své klíčové systémy do cloudu

Předinternetová infrastruktura mnoha dnešních retailových bank byla transakčně orientovaná. Kdysi revoluční technologie nezvládají držet krok s nároky dnešních klientů, kteří očekávají zkušenosti, služby a produkty přizpůsobené individuálním preferencím poskytované všemi kanály, v příslušném kontextu a s okamžitou odezvou.

Aby si zachovaly konkurenceschopnost a atraktivitu pro klienty, transformují banky své historické systémy, zavádí nové digitální technologie, zefektivňují a zjednodušují procesy a posilují zabezpečení svých dat. Podle analýz jenom díky cloudovým technologiím mohou poklesnout výdaje největších evropských bank na IT infrastrukturu v následujících třech letech o 20 procent, nemluvě o zlepšení možností správy obsahu, zlepšení akceschopnosti IT a především posílení bezpečnosti dat. A přínosy potvrzují také úspěšné realizace, ke kterým se odhodlávají i banky na našem trhu.

Přechod do cloudu brzdí především složitost, obavy o bezpečnost dat a regulatorní záležitosti

Proč tedy není více bank v cloudu? U velkých tradičních bank je odpověď jednoduchá – jejich IT infrastruktura budovaná po desítky let a různě integrovaná při fúzích a akvizicích je dnes natolik složitá, že na pouhé udržování v chodu musí banky vynakládat miliardy korun ročně. Podle výzkumu IBM dokonce 92 ze 100 největších světových bank stále využívá sálové počítače, jejichž zavádění se datuje do 60. let minulého století.

Primárním důvodem, proč banky váhají s přechodem do cloudu, jsou obavy o bezpečnost dat. Finanční instituce čelí neustálým pokusům o krádež vysoce lukrativních citlivých dat svých klientů. Tradičně vždy spoléhaly na vlastní systémy a lokální datová centra za svými vlastními firewally, avšak nástup fintechových firem a nových bank, jejichž obchodní modely jsou na založené na nových technologiích včetně cloudu a na digitálních kanálech, mění dynamiku trhu.

Podle výzkumu IBM dokonce 92 ze 100 největších světových bank stále využívá sálové počítače, jejichž zavádění se datuje do 60. let minulého století.

Dalšími faktory, které výrazně ovlivňují rozhodování bank o zavádění cloudových technologií, jsou regulatorní rámec a ztráta kontroly nad IT službami, jichž se obávají téměř dvě pětiny bank. Ve skutečnosti by však přesun stárnoucích serverů a sítí z datových center do cloudu řadu problémů vyřešil. Přechod do cloudu by z tohoto hlediska bankám umožnil výrazně zlepšit způsob ukládání a opětovného využití a podstatně usnadnil navyšování kapacit při nárůstu zátěže a naopak jejich snižování v době menší poptávky po výkonu. Zhruba třetinu bank v přechodu na cloud brzdí nedostatečné znalosti a zkušenosti IT i obchodních manažerů a u 28 procent panují obavy ohledně kontinuity provozu a rychlosti obnovy po výpadku.

Ve střední a východní Evropě je jedním z nejdůležitějších aspektů ovlivňujících přechod na cloud u zavedených institucí obava z nahrazení dosud vyhovující ICT infrastruktury službou, která může znamenat rizika. Přechod z tradičního modelu nákupu IT na nákup cloudových služeb je navíc často považován za potenciálně nákladný nejen ve fázi realizace změny, ale také později během provozu. Tam, kde je užívána tradiční metoda odhadu fixních nákladů, může být flexibilita nákladů na cloud také považována za nevýhodu.

Vnímání cloudu se postupně mění

Dostupná čísla ale ukazují, že banky postupně obavy z cloudu ztrácí. Sedmdesát procent evropských bank již využívá privátní cloud. U veřejného cloudu je preferovaná varianta SaaS, tedy software ve formě služby, který podle výzkumu analytické společnosti IDC využívá 57 procent bank, které přesunuly některé své IT prostředky do cloudu. Následují platformy ve formě služby (PaaS) u 50 procent dotázaných bank a infrastruktura ve formě služby (IaaS) u 44 procent bank. Z hlediska funkcí banky nejčastěji ve veřejném cloudu provozují nebo o provozu ve veřejném cloudu uvažují u marketingu (54 procent), mobilního bankovnictví (53 procent) a řízení rizik a compliance (52 procent). Není bez zajímavosti, že polovina bank, které přešly na cloud, provozuje hlavní bankovní systémy ve veřejném cloudu.

Právě veřejného cloudu se však týká výše zmíněný problém nedostatečných znalostí a zkušeností na straně bankovního IT, který přechod do cloudu brzdí. Nabídka veřejných cloudových služeb se rychle vyvíjí a není lehké ji sledovat. V praxi se běžně setkáváme s velmi omezeným povědomím o odlišných přístupech k architektuře, konceptu serverless a možnostech škálování zdrojů, cenových modelech a bezpečnosti cloudu, ale také potenciálu umělé inteligence a kognitivních služeb. Zatímco poslední uvedené je především otázkou spolupráce mezi obchodními složkami a IT při hledání možností, jak nové služby využít, ostatní vyžaduje otevřenost v myšlení a úsilí hledat a kombinovat jedinečné výhody jednotlivých poskytovatelů.

Velký třesk, nebo plížením vpřed?

Zatímco první přístup není pro velké banky mimo jiné z důvodu již zmiňované složitosti tradiční infrastruktury a averze vůči rizikům příliš použitelný, progresivní migrace je použitelná varianta, avšak časově náročná. Například čtvrtá největší banka na tuzemském trhu, Moneta Money Bank, podle zveřejněných informací letos v říjnu přesunula dvacet svých interních aplikací do veřejného cloudu Amazon Web Services, konkrétně jeho datového centra ve Frankfurtu. Po této první fázi rozsáhlého modernizačního projektu bude v příštím roce pokračovat s postupným přesunem více než poloviny ze svých dvou set bankovních systémů a aplikací do cloudu AWS.

Jako univerzálně vhodná varianta se jeví třetí cesta – kontinuální metoda založená na přístupu „budovat a migrovat“, tedy nové produkty a služby umisťovat primárně do cloudu a zároveň postupně do cloudu přenášet stávající systémy, které se blíží konci svého životního cyklu. Zvolený postup a tempo se samozřejmě budou odvíjet od strategie, naléhavosti, vnitřní dynamiky, míry tolerovaného rizika a přijatelných nákladů na transformaci.

Strategie přechodu na cloud by měla v první řadě stanovit, které systémy či funkce mají alespoň v dohledné budoucnosti zůstat ve vnitřním prostředí banky a které lze přesunout do cloudu. Priorita umisťování systémů do cloudu by se měla řídit jejich strategickým významem, návratností a náročností realizace.

Cloud není hračka pro IT

Samotný přechod do cloudu bez všeobecné podpory a dostatečné vnitřní transformace celé banky nemusí přinést očekávané efekty. Je velkým úkolem IT pochopit a ostatním složkám organizace srozumitelně vysvětlovat ekonomické přínosy přechodu do cloudu jak finanční, tak obchodní, například možnost navyšování nebo snižování kapacit podle aktuální potřeby a platba za skutečnou spotřebu zdrojů či služby, které ani interně není možné vybudovat.

Kontaktujte nás

Na váš byznys se dokážeme podívat z jiné perspektivy. Proto můžeme přijít i na nová řešení, která dokážeme jasně popsat, rozpracovat a navrhnout jejich technickou realizaci. Originální nápad je totiž na začátku každého dobrého byznysu. Díky zkušenostem rychle poznáme, v čem chcete a potřebujete pomoci.

Domníváte se, že jsme porušili etická pravidla?
Dejte nám vědět.