O dlouhodobém růstu, partnerství s klienty a firemní filosofii

Jak se vlastně vyvíjel IT trh v posledních 25 letech? Je aktuální tempo inovací udržitelné? A jaké dopady na inovace může mít finanční krize? Právě na tyto otázky a mnoho dalších odpovídá Filip Tománek v následujících řádcích.

Trask letos oslavil 25 let své existence. Během let expandoval i na zahraniční trhy, nejnověji na rakouský. Jaké výzvy vás na něm čekají?

Rakouská ekonomika začala po několika letech růstu zpomalovat. Letos se očekává růst HDP o 1,5 procenta až dvě procenta, zatímco loni dosáhl téměř tří procent. Na druhou stranu má Rakousko vysoce rozvinutý bankovní sektor, který je jedním z našich hlavních cílů. V Rakousku působí téměř 600 bank se zhruba 3600 pobočkami. Tamější trh je tedy jeden z nejhustších v Evropě, kdy jedna bankovní pobočka připadá na 2400 obyvatel. Pro Trask je nejdůležitější trend neustálého růstu a zavádění nových přístupů a technologií v oblasti zákaznické samoobsluhy, on-line bankingu nebo bankovních aplikací, kde můžeme být rakouským bankám velkou oporou díky našim bohatým zkušenostem z českého trhu. Důležitou oblastí jsou i regulatorní technologie, tzn. technologie, které bankám pomáhají řídit regulatorní procesy včetně monitoringu, reportingu a compliance.

Co mě osobně v Rakousku překvapilo, je lpění na hotovosti. Někde bezhotovostně vůbec nezaplatíte, například za permanentku na sjezdovce, jinde jsou pak přinejlepším zdrženliví. Když jsem se třeba chystal v obchodě zaplatit hodinkami, pokladní na mě hleděla velmi udiveně. Objevují se dokonce hlasy volající po ustavení práva na hotovostní platbu, což jde samozřejmě proti celosvětovým trendům digitalizace bankovnictví.

Digitalizované bankovní produkty je najednou možné snadno prodávat přes nové partnery, pro které papírově orientovaný proces nebyl vhodný nebo uchopitelný. Směřujeme tak k mnohem širšímu ekosystému společností, které participují na prodeji bankovních produktů.
Filip Tománek

Jaké jsou hlavní milníky, které byste v rámci historie Trasku rád v kontextu s finančními institucemi vypíchl?

Kdybych měl vypíchnout několik milníků v naší 25leté historii, určitě bych začal rokem 1996, kdy jsme dokázali pomocí nových technologií postavit řešení, které umožnilo zaměstnancům České spořitelny přistupovat k hlavnímu bankovnímu systému ze svých PC nejen v centrále, ale i na všech pobočkách, bez nutnosti složitě užívat speciální konzoli. O dva roky později jsme představili unikátní platformu pro dávkovou výměnu informací v rámci všech důležitých systémů v České spořitelně. Koncem tisíciletí jsme pak s ČSOB pracovali na komplexním návrhu a implementaci zcela nového bezpečného interního prostředí včetně síťové infrastruktury. V roce 2002 jsme v GE Capital realizovali projekt univerzálního frontendu (UFO) a infrastruktury. Pro ING jsme ve stejném roce vyvinuli internetové bankovnictví – Oranžové konto, Českou spořitelnu propojili s registrem dlužníků a ČSOB dodali předpisovou základnu. Jako první v ČR jsme v roce 2003 v ČSOB implementovali systém řízení identit pro více než 9000 uživatelů, 280 poboček a téměř 100 provozovaných aplikací a systémů. Ten po lehkých aktualizacích běží dodnes. O tři roky později jsme jako jedni z prvních v ČR implementovali systém BPM, tentokrát v ING pojišťovně a ING Bank. V ČSOB jsme pak v roce 2014 úspěšně spustili pilotní řešení pro biometrické podepisování dokumentů, což bance umožnilo zavést několik prvních plně digitálních procesů. Z posledních let rozhodně nemůžu nezmínit první skutečně plně on-line úvěrovou službu, kterou na českém trhu úspěšně spustila Česká spořitelna – Půjčku bez papírů. Tu jsme vyvinuli ve spolupráci s poradenskou společností EY. Poslední novinkou pak je on-line hypotéka Trask Digital Mortgage, se kterou jsme přišli teprve nedávno. Nicméně je třeba podotknout, že rozvoj techniky se nikdy nezastaví a my rozhodně nehodláme spát na vavřínech.

Pomineme-li vývoj technologií za uplynulých 25 let, jak se změnilo chování vašich klientů?

Jednoznačně se změnila jejich očekávání. Technologie již umožňují téměř vše, na což si zvykli také zákazníci našich zákazníků. Heslem dneška je samozřejmě digitalizace a naši klienti nás tlačí k rychlému zavádění nejmodernějších technologií. Digitalizace však neznamená pouhé převedení interakce se zákazníkem do on-line a mobilního prostředí a v řadě případů na ni nejsou naši klienti vnitřně připravení. Své poslání spatřujeme v neustálém hledání inovací, kterými bychom našim klientům pomohli oslovit více zákazníků, lépe pracovat s těmi stávajícími nebo zlepšovat interní prostředí a zefektivňovat práci zaměstnanců. Rozvoj technologií neboli digitalizace může jednak nahradit některé zaběhnuté provozní postupy a zároveň umožňuje vznik zcela nových produktů a obchodních přístupů. Jako příklad bych mohl zmínit projekt z roku 2016, který jsme realizovali v České spořitelně společně s EY. Jednalo se o to, jak on-line založit klienta a jak mu pořídit půjčku bez papírování. Museli jsme překonat řadu tehdy zdánlivě neřešitelných problémů, jako on-line identita, on-line podpis, skóring jen podle on-line dat, okamžité platby, on-line zpracování osobního dokladu atd. Tehdy to byl unikátní projekt ve středoevropském měřítku. Dnešní projekty postrádají takový revoluční náboj, spíše jen kopírují trh.

Naši klienti ale prochází i jinými velkými změnami než technologickými. Mám na mysli změny kulturní, spočívající především v zavádění agilních metodik, ve zplošťování organizační struktury, v bourání hranic mezi izolovanými funkčními ostrovy a podobně. A na to se nyní také zaměřujeme – jak správně nastavit očekávání a jak je optimálně sladit s prostředím klienta.

Ze všech stran je vidět, jak se banky snaží inovovat. Je toto tempo inovací udržitelné a jak moc je závislé na ekonomické situaci?

V dnešní době platí, že informační a komunikační technologie jsou faktor, který nejvýrazněji ovlivňuje lidský život, a to jak pracovní, tak i soukromý. Technické inovace obecně přispívají k hospodářskému růstu tím, že zvyšují produktivitu pracovní síly i ostatních výrobních faktorů, což znamená, že se stejnými vstupy lze vytvořit větší užitek. Právě o to se snažíme, a proto přicházíme s inovacemi, které našim klientům šetří náklady, zvyšují výnosy i jinak usnadňují život. Tempo inovací odpovídá očekáváním uživatelů, která neustále vzrůstají, a inovace plodí další inovace ve stále se zrychlující spirále. Báli jsme se, že naši rodiče a prarodiče nebudou užívat internetové nebo mobilní bankovnictví, ale opak je pravdou. Naučili se je ovládat jako kdokoli jiný a tyto a další technologie se staly běžnou součástí jejich života. Děti se s technologiemi seznamují odmalička ve školách a s různými zajímavými nápady a inovacemi přichází stále mladší vynálezci. Inovace tedy budou přicházet bez ohledu na ekonomickou situaci. Samozřejmě že tempo bude záviset na výši investic, nicméně jsem přesvědčen, že i v době krize jsou inovace tím, co může situaci zlepšit.

Trask je ryze česká společnost, kterou jste zakládal a dodnes ji vedete. Narostla do úctyhodných rozměrů se stovkami úspěšných projektů a více než 500 zaměstnanci. Co bylo na cestě za úspěchem klíčové? A jak jste dokázali budovat důvěru u svých klientů? Vždyť ti největší jsou s vámi přes 15 let a například Česká spořitelna dokonce 25…

Vztahy s našimi klienty budujeme na dlouhodobém základě. Nechceme jen plnit požadavky zadané výběrovým řízením, ale být skutečnými partnery, rádci a průvodci. Každý klient má u nás svého byznys partnera a dostává se mu náležité péče. To je naše filozofie, která nás drží již čtvrt století. Z vyhraných a úspěšně realizovaných projektů se radujeme spolu s klientem. Z prohraných výběrových řízení se poučíme a příslušný projekt dále sledujeme zpovzdálí. Již několikrát se stalo, že se na nás klient obrátil, když zjistil, že se volbou jiného dodavatele spletl a chce, aby projekt nakonec přece jen dodal Trask – protože v nás má důvěru a věří, že vše dodáme včas a dodržíme stanovený rozpočet.

Řadu směrů dalšího vývoje udává také legislativa, například standardizace, otevřenost, jednotný trh platebních služeb, boj proti praní špinavých peněz, zpřísňování výkaznictví a podobně.
Filip Tománek

Ekonomové v současné době začínají mluvit o ekonomickém ochlazení. Jak situaci vnímáte vy? Jak si podle vás stojí tuzemské banky a pojišťovny – jsou na zpomalení ekonomiky připravené?

Naše ekonomika je silně navázána na evropské země, zejména na Německo, a každá nejistota u našich sousedů se samozřejmě na české ekonomice projeví. Evropské banky, zejména malé a střední, nejsou příliš globalizované a jejich stav se odvíjí od hospodářského vývoje. Jen několik největších bank je rozkročených do světa, a tedy částečně imunních proti regionálním turbulencím. Toto téma se objevuje na jednáních představenstev všech velkých bank v České republice. Banky samotné prochází náročnými změnami právě proto, aby byly na případné změny připravené a dokázaly jim úspěšně čelit. Osobně jsem přesvědčen, že jsou české banky dostatečně silné, aby případný nepříznivý ekonomický vývoj přestály.

O výzvách mířících na finanční industrii byly na stránkách Bankovnictví napsány již mnohé články, ale zajímalo by mě, jaké výzvy čekají na banky a pojišťovny podle vás dnes?

Zásadní událostí bude deregulace hypoték, konkrétně kroky ČNB vedoucí k možnosti refinancovat hypotéku kdykoli, i uprostřed fixace. Připravili jsme proto řešení pro on-line refinancování hypotéky a s jedním klientem již projekt realizujeme. Dále rozvíjíme spolupráci s dalšími bankami a chystáme další řešení, abychom jim právě v tomto těžkém období získali co nejvíc nových hypoték nebo alespoň ochránili co největší část kmene. A třeba právě tato oblast ukazuje, že Trask se posouvá z technologické firmy do role business enablera, který dokáže dodat výrazně víc než jen inovativní IT řešení.

Vedle toho se budou dále proměňovat distribuční kanály. Digitalizované bankovní produkty (účty, úvěry, hypotéky, korporátní financování…) je najednou možné snadno prodávat přes nové partnery, pro které papírově orientovaný proces nebyl vhodný nebo uchopitelný. Směřujeme tak k mnohem širšímu ekosystému společností, které participují na prodeji bankovních produktů. A celý tento ekosystém pohání integrace firem mezi sebou, API a openbanking. A to je právě oblast, které se věnujeme asi nejvíce ze všech českých IT firem.

Vy jste zmínil API. V tom kontextu Trask představil poměrně nedávno API portál, kde je možné najít snad veškerá dostupná API tuzemských finančních institucí. Jak tento projekt hodnotíte a jaké na něj máte ohlasy?

Rozhodně pozitivně. V Trasku věříme, že otevřené bankovnictví je budoucnost. Až dosud ale neexistoval přehled možností českého open bankingu. Proto jsme vytvořili tento jednotný zdroj o bankovních API v Česku. Budeme rádi, pokud se do jeho tvorby zapojí co největší komunita. Poskytuje nám nesmírně cenné údaje a finančním institucím cenné služby. V současnosti už 35 procent finančních institucí implementovalo v naší databázi PSD 2, sedm bank je již plně integrovaných na platformě BAAPI a 89 procent bank využívá formát COBS (Czech Open Banking Standard).

Finanční instituce investují nemalé prostředky do různých projektů. Vidíme také řadu nových počinů jako Zonky, Mutumutu, Cincink, Care Driver, Cubiq a další. Jak na vývoj finančního sektoru reaguje Trask? Mění se? Chce být SW housem, company builderem, advisorem, nebo někde mezi?

Díky 25 letům zkušeností budeme vždy tím, kdo dodá funkční a zároveň inovativní řešení. Některým vznikajícím společnostem pak radíme, jak růst, a s některými zase spolupracujeme napřímo. Úlohou Trasku bude ale vždy pomáhat klientům inovovat a doručit jejich zákazníkům produkty a služby, které chtějí. Naše role je tedy být jejich partnerem.

Nejde si nevšimnout, že jste aktivní také v oblasti HR. Jen v loňském roce jste do rozvoje zaměstnanců investovali 26 milionů. Jaká je vaše personální politika? A to nejen v kontextu dnešní situace na trhu práce…

Trask byl, je a vždycky bude především o lidech, kteří ho tvoří. Naší ohromnou konkurenční výhodou na trhu práce je, že si držíme procesní lehkost, rychlost a zároveň se umíme pořád dívat na každého člověka individuálně. V naší velikosti je to ale možné už jen díky silnému střednímu managementu, který jsme v posledních letech cíleně budovali. Nábor i adaptaci pak cílíme podle potřeb konkrétních týmů, přičemž rozvoj zaměstnanců šijeme na míru každému člověku. Hlavní role HR v Trasku tak byla vždy vnímána jak z pohledu náboru, tak retence, rozvoje a péče o naše zaměstnance. To je v kontextu dnešního trhu práce velká odpovědnost.

Věřím ale, že našim zaměstnancům máme co nabídnout i mimo práci. Součástí naší firemní kultury je totiž chuť propojovat práci s tím, co nás baví. Proto využíváme všechny příležitosti v roce ke společnému setkávání, podporujeme zájmové akce našich lidí a všechny týmy realizují své vlastní teambuildingové aktivity. Záleží nám na tom, aby naši lidé byli ve firmě rádi a věděli, že si jich opravdu vážíme a chceme jim dát dlouhodobou perspektivu. Nejen proto zaměstnanci u nás zůstávají průměrně devět let. To je něco, čeho si ve vysoce konkurenčním IT prostředí obzvlášť cením.

Jak se díváte na spolupráci bank s fintech firmami? Spolupracujete v rámci nových projektů také s fintechy a tvoříte nějaké?

Spolupráci bank a fintechů sledujeme. Fintech vlastně není nic jiného než technologie v rukou začínající společnosti, jakou byl kdysi i Trask. Fintechy nás leckdy inspirují k tomu, abychom stejnou technologii dodali ověřeným a důvěryhodným způsobem tradičním hráčům. Na fintech scénu pohlížím jako na živoucí organismus, v němž má každý svou roli. Fintechy jako ti, kdo stále zkouší narušovat zaběhnuté pořádky, a Trask jako ten, kdo dodá příslušné technologie bezpečně a důvěryhodně. Nejen proto s fintech firmami rádi spolupracujeme, protože máme možnost mladé nadšence učit velkému byznysu.

Když se ohlédnete zpět o 25 let a podíváte se na vývoj, kterého jste za tu dobu byli součástí, kde je podle vás český finanční sektor nyní a kam směřuje?

Dnes lze Českou republiku označit za tzv. digitálního vyzyvatele, tedy jeden z nejinovativnějších evropských bankovních trhů. Stali jsme se „digitálním ostrovem uprostřed Evropy“. A ani čeští uživatelé nejsou tak konzervativní, jak se může na první pohled zdát. Podle Eurostatu například Češi v roce 2017 ve využívání internetového bankovnictví překonali i Němce, Rakušany nebo Španěly. Předpokládáme, že trend digitálních inovací bude pokračovat. Řadu směrů dalšího vývoje udává ale i legislativa, například standardizace, otevřenost, jednotný trh platebních služeb, boj proti praní špinavých peněz, zpřísňování výkaznictví a podobně.

A jaká bude tedy budoucí úloha Trasku?

Trask vždy bude tam, kde jsou jeho klienti. Budeme mít více poboček po celém světě. Porosteme díky novým technologickým řešením, která přineseme na trh a bezpečně dodáme našim klientům. Nacházíme se znovu na jakémsi začátku. Zažíváme myšlenkový návrat do průkopnických dob, kdy hlavní byl cíl a rychlost a vše ostatní šlo řešit za pochodu. I když dnes jsme v tomto zdánlivě nespoutaném přístupu nesrovnatelně sofistikovanější a nazýváme jej honosně agilní metodikou. Po celých 25 let nebyla nouze o velká dobrodružství, velké výzvy a velké úspěchy. Věřím, že v příštích letech tomu nebude jinak.

Kontaktujte nás

Na váš byznys se dokážeme podívat z jiné perspektivy. Proto můžeme přijít i na nová řešení, která dokážeme jasně popsat, rozpracovat a navrhnout jejich technickou realizaci. Originální nápad je totiž na začátku každého dobrého byznysu. Díky zkušenostem rychle poznáme, v čem chcete a potřebujete pomoci.

Domníváte se, že jsme porušili etická pravidla?
Dejte nám vědět.