Legislativní požadavek CRS a nástroje k usnadnění jeho plnění

Česká republika se v roce 2014 připojila k úmluvě Common Reporting Standard (CRS), oficiálně nazývané Globální standard výměny informací poskytovaných finančními institucemi daňovým správám, který vytvořila Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento standard vychází z již implementovanych dohod s USA – FATCA („Foreign Account Tax Compliance Act“). CRS ukládá finančním institucím sbírat daňové informace o svých klientech. V Trasku jsme se touto problematikou zabývali už v rámci byznys analýzy pro některé banky a na základě získaných zkušenosti jsme se rozhodli pro finanční instituce vytvořit nástroj, který jim tento sběr daňových informací usnadní – CRS Portál – Daňová nápověda.

CRS a sběr daňových informací

V ČR je CRS upraveno zákonem č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších zákonů. Zákon provádí vyhláška č. 74/2014 Sb., o stanovení druhů příjmu a majetku pro účely automatické výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní, a vyhláška č. 108/2016 Sb., stanovící účty vyňaté z oznamování. Seznam států, kterých se sběr daňových informací týká, je zveřejňován na stránkách ministerstva financí a na portále OECD. Tento seznam je pravidelně aktualizován a počet zúčastněných států neustále narůstá. V současnosti už je zapojeno více než 130 zemí.

CRS ukládá finančním institucím sbírat daňové informace o svých klientech. Ke každému „oznamovanému účtu“ (finanční účet držený oznamovanou osobou nebo pasivní nefinanční entitou, jejíž ovládající osoba je oznamovanou osobou, vyhledaný podle postupů náležité péče nebo jiných srovnatelných postupů) je finanční instituce povinna předávat českému správci daně následující údaje:

  • jméno/název, adresa/adresa sídla, daňové identifikační číslo (DIČ/TIN) nebo jiné obdobné číslo majitele účtu používané pro daňové účely ve státě, kde je daňovým rezidentem, a kód tohoto státu, dále pak datum a místo narození každé oznamované osoby;
  • číslo účtu;
  • zůstatek na účtu, včetně měny tohoto zůstatku, ke konci příslušného reportovaného roku, nebo pokud byl v tomto roce účet zrušen, informace o zůstatku na účtu těsně před zrušením;
  • v případě depozitního účtu celkovou hrubou výši úroků, včetně měny těchto úroků, vyplacených nebo připsaných na účet v průběhu příslušného reportovaného kalendářního roku;
  • další údaje podle mezinárodní smlouvy nebo příloh k zákonu.

A právě povinnost sběru daňového identifikačního čísla u více než 130 zemí může finančním institucím způsobovat problémy. Kde získat informace o názvu daňových identifikátorů, jejich formátech a případně další zdroje informací, když mohou být u různých zemí velmi odlišné?

CRS Portál

Demo portálu naleznete na adrese http://crs.trask.cz

Problematika zjišťování DIČ/TIN u jednotlivých zúčastněních zemí dala podnět ke vzniku CRS Portálu. Obsahuje informace o podobě DIČ/TIN ve všech zemích, kterých se sběr daňových informací týká. Tyto informace byly vytvořeny z více než stovek veřejných zdrojů, a to včetně portálu OECD, který ale obsahuje daňové informace jen k části zúčastněných zemí (cca k 60 procentům zemí). Seznam více než 130 zúčastněných zemí a informace, které CRS Portál obsahuje, jsou pravidelně aktualizovány.

CRS Portál obsahuje základní dashboard, kde je zobrazen seznam zúčastněných států. Součástí je také seznam použitých číselníků (např. číselník CRS zemí, číselník legislativních důvodů), které lze v případě potřeby zobrazit/stáhnout ve formátu XLSX a XML.

U jednotlivých zemí jsou uvedeny informace k daňovému identifikačnímu číslu pro fyzické i právnické osoby, a to:

  • název daňového identifikátoru v úředním jazyce daného státu a jeho název v angličtině;
  • způsob přidělování, přidělující instituce;
  • formát a jeho příklad;
  • popis a náhled dokumentů pro dohledání daňového identifikátoru;
  • odkazy na zdroje externích informací a na on-line nástroje pro kontrolu DIČ/TIN;
  • legislativní důvody pro zjišťování daňových identifikátorů.

Tyto informace jsou pravidelně aktualizovány, a pokud dojde k nějaké změně, je o tom finanční instituce informována pomocí newsletteru, který je možné zasílat na vybrané e-mailové adresy.

Proč využívat CRS Portál

CRS Portál nabízí způsob, jak si ulehčit sběr daňových informací, a to v následujících ohledech:

  • finanční instituce nemusí sama definovat, jak vypadá daňový identifikátor;
  • obsahuje pravidelně aktualizovaný seznam všech zúčastněných států;
  • poskytuje podporu klientům a klientským pracovníkům;
  • usnadňuje práci klientským pracovníkům v komunikaci s klienty-cizinci, kteří nemusí mluvit česky ani anglicky, a vysvětlují jim, co je v jejich zemi považováno za daňový identifikátor a kde ho mají dohledat;
  • zajišťuje sledování změn týkajících se daňových identifikátorů, které jsou v místní správě každé země a řídí se příslušnými právními předpisy dané země.

Implementace CRS Portálu

CRS Portál je nabízen formou cloudové služby, zákazník obdrží přístupové údaje a ihned může službu začít využívat. Nespornou výhodou tohoto přístupu je okamžitý přístup ke všem aktualizacím bez nároků na jakoukoli údržbu na straně zákazníka. Integrační rozhraní CRS umožňuje jednoduché napojení do interních procesů a aplikací na straně klienta jako například CRM systémy apod.

Budoucnost CRS Portálu

V současné době je CRS Portál dostupný pro finanční instituce v České republice a na Slovensku. Je vždy upraven podle legislativy dané země. Do budoucna je plánován jeho rozvoj i pro další země, jazykové mutace (angličtina, němčina) a rozvoj jeho funkcionalit (kontrola formátu, přidání dalších číselníků) tak, aby finančním institucím ulehčoval plnění jejich legislativní povinnosti.

Kontaktujte nás

Na váš byznys se dokážeme podívat z jiné perspektivy. Proto můžeme přijít i na nová řešení, která dokážeme jasně popsat, rozpracovat a navrhnout jejich technickou realizaci. Originální nápad je totiž na začátku každého dobrého byznysu. Díky zkušenostem rychle poznáme, v čem chcete a potřebujete pomoci.

Domníváte se, že jsme porušili etická pravidla?
Dejte nám vědět.