Jak se liší digitalizace českého a rakouského bankovnictví?

05. června 2020

Ačkoliv mezi českým a rakouským trhem existuje řada odlišností, mají také mnoho společného: od historie přes dobré vztahy a rakouské investice v Česku až po členství v EU. Společnou mají také chuť inovovat a digitalizovat bankovní sektor a zlepšovat jeho služby směrem k zákazníkům. A právě v tomto směru může Česko Rakousku pomoci s inspirací i realizací.

Když jsme na počátku roku 2019 vstupovali na rakouský trh, vstupovali jsme také do jeho vyspělejší a v řadě směrů odlišné ekonomiky. Nechali jsme si proto od společnosti IDC zpracovat výzkum, který nám řekl, že velikost adresovatelného bankovního trhu je dvakrát větší než v Česku. Právě to byl, spolu s faktem, že zde sídlí regionální centrály bank, které jsou zastoupené i entitami v Česku, důvod, proč si Trask vybral Rakousko jako jednu z prvních zemí k expanzi.

Po roce intenzivního kontaktu s tamními bankami víme, že navázat úvodní kontakt a zaujmout inovacemi není hlavní překážka – Rakušané jsou velmi vstřícní a Čechy i jejich inovace vnímají jako příležitost, inspiraci a cestu. Těžké je ale dostat se do stavu reálných projektů. Proč? V Rakousku se bavíme o diskusi na úrovni centrály banky, jejíž rozhodnutí má dopad i na řadu jiných zemí. Mezi nimi je i Česko, které sice bankovnictví inovuje rychleji, rozhodovací pravomoci bank i jejich schopnost prosadit se ale centrály obrušují. Celý proces je proto v rakouském prostředí z podstaty věci pomalejší a delší než u bank v Česku. Na obou trzích navíc stále probíhají agilní transformace, které mění formu spolupráce bank s okolním světem. Okolní svět je ale pro Rakousko mnohem širší, mluvíme-li o dosahu, který by digitalizace měla mít.

S přibližně 3600 bankovními pobočkami patří mezi nejhustší bankovní sítě Evropy. Pro srovnání – v Česku je jejich počet o víc než polovinu nižší. Vrchol bankovní pyramidy je přitom podobný v obou zemích. Mluvíme o 5 až 10 majoritních hráčích převážně sídlících v Praze, respektive ve Vídni. V Rakousku vedle nich ale existuje několik set poměrně nezávisle fungujících regionálních bank zaštítěných velkými skupinami.

„Trh je tak citelně fragmentovaný, což pro nás například do oblasti otevřeného bankovnictví vnáší novou vrstvu komplexity, kterou je třeba rozklíčovat.“
Tomáš Zakál

Výsledkem fragmentace je ale i pobočková síť samotná: Rakušané jsou na pobočky bank zvyklí i na malých městech a mají k nim osobnější vztah. Trend směrem k self servisu, online bankovnictví a bankovním aplikacím však vyvolal konsolidaci jak bankovních institucí, tak právě poboček. Počínaje finanční krizí se tento vývoj od roku 2016 zrychlil.

Banky se navíc také musejí zamýšlet nad tím, jak velký by měla digitalizace dopad na snižování jejich lidského kapitálu, v rakouském bankovním sektoru pracuje na 70 tisíc zaměstnanců, a počtu poboček. Proto prozatím sázejí na co nejefektivnější a nejpříjemnější digitální komunikaci se zákazníky.

Doporučeno redakcí

Největší výzvou světa online hypoték je změna vnímání lidí

Český hypoteční trh je lidmi vnímaný jako komplikovaný, tudíž jako něco, k čemu potřebují poradce. Někoho z bankovního nebo finančního světa, kdo zákazníka celým bolestivým a zdlouhavým hypotečním procesem provede. V Trasku jsme proto vytvořili Digitální hypotéku: proces, který celou hypotéku maximálně zjednoduší tak, aby ji zákazník zvládnul vyřídit sám a do 30 minut.

Zajímavá data

Česko

  • Počet obyvatel (v mil.): 10,65
  • HDP na osobu dle parity kupní síly: 39 741 USD
  • Počet bank na trhu: 14
  • Počet poboček: 1 601
  • Penetrace online bankovnictví: 62%

Rakousko

  • Počet obytel (v mil.) 8,86
  • HDP na osobu dle parity kupní síly: 55 513 USD
  • Počet bank na trhu: 119
  • Počet poboček: 3 600
  • Penetrace online bankovnictví: 58%
Zdroje: OECD, ČSÚ, statista.com, J. P. Morgan 2019 Payment. Trends – Global Insights Report

Aby byly banky a fintechy rovnocenné

Změna je jedna věc, pro ni vhodné podmínky věc druhá. Regulátor je náročný ve všech zemích a diskuse s ním dlouhé. V Rakousku navíc proces změny legislativy zpomalil i nedávný politický skandál, který tamní politika i společnost řešily. Právo je tam tak digitalizaci otevřené o něco méně než v Česku, kde ji regulátor vyšel legislativně vstříc.

„Příkladem je řešení onboardingového procesu. Zatímco v Česku ho již lze provést plně online, v Rakousku z něj nelze vynechat lidský faktor. Ze strany rakouských bank je ale cítit sílící tlak na regulátora i kvůli nové konkurenci.“
Georg Prüfert

Rakouské banky na regulátora tlačí i kvůli fintechům, jako je Revolut. Ty do Rakouska přicházejí z jiných zemí, jejichž regulatorikou se řídí, a tamní banky tak u klientů znevýhodňují.

Nahrazování starých principů

V rámci agilní transformace ale rakouské bankovní domy, které preferují in-house vývoj, hledají odpověď na otázku: jak přicházející změny zavádět.

První z možností je nechat jednotlivým zemím volnost, aby si řešení zajistily samostatně, ale s vědomím risku odchýlení od celkové strategie. Druhou pak projít digitalizací procesů a produktů spolu s nimi a případně uzavřít strategická partnerství na úrovni celé skupiny, aby byla zajištěna její synergie.

České banky jsou svá řešení zvyklá mnohem více outsourcovat, což jim umožňuje inovovat rychleji. Nutno ale říci, že zavádění změn je v Česku snadnější i díky faktu, že se podmínek legislativních změn dalo využít pružněji. V Rakousku se však do určité míry jedná o nahrazení starých principů novými, což je vždy o něco intenzivnější proces.

Zavádění změn je ale zajímavé i z demografického hlediska a s ohledem na otázku, kde digitální produkty pilotovat a přinést lidem jako první. Zatímco mezi Prahou a menšími městy není tak výrazný rozdíl, Vídeň je oproti zbytku rakouských měst velmi specifická, modernější a otevřenější. Z našeho pohledu je proto zajímavým a specifickým místem pro adaptaci. Procesy a produkty však bude časem třeba dostat až k regionálním bankám.

Střídmější, ale vstřícnější

Mluvíme-li o dvou trzích, nemůžeme opomenout ani jejich konzumenty. Čeští spotřebitelé se s digitálními inovacemi v bankovnictví sžívají snáze a rychleji, ti rakouští jsou v jejich přijímání konzervativnější. K mnohým z nich ale mají oproti českým spotřebitelům delší cestu: řada inovací k nim přichází se zpožděním a pomalou adaptací.

„Nejviditelnější rozdíl nabízejí bezkontaktní platby, například služba Apple Pay vstoupila na rakouský trh o dva měsíce později a její adaptace byla a je oproti českým bankám o dost pomalejší. Zatímco od samotného spuštění v Česku nabízelo službu hned osm bank, v Rakousku se bavíme o dvou.“
Georg Prüfert

Ať už se ale bavíme o Česku či Rakousku, vývoj a přijímání digitálních produktů bank výrazně ovlivní nástup mladších generací, které se do online světa narodily, komunikují v něm a konzumují skrze něj většinu služeb. A právě v komunikaci, ať už presalesové, marketingové nebo osobní, jsou rakouské banky oproti českým o stupínek výš. Se svými klienty mají vybudované pevnější a bližší vztahy. Tato skutečnost je dána dvěma faktory. Prvním z nich je historie – rakouská ekonomika nebyla oproti české zatížena komunistickým režimem. V Česku, které tak bylo dlouhou dobu podinvestované, mezi spotřebiteli vládly a dodnes vládnou depozity a úvěry. V Rakousku jsou spotřebitelé naopak zvyklí peníze více aktivně investovat, což vyžaduje častější komunikaci s bankou a vztah s ní je tak užší. Druhým faktem je i počet spotřebitelů: na jednu bankovní pobočku v Rakousku připadá 2400 obyvatel, zatímco v Česku je jejich počet dvakrát vyšší.

O vstřícnosti se ale nebavíme jen v oblasti bankovnictví. Rakousko přijímá nové nápady, výzvy i zahraniční firmy obrovskou otevřeností. Na úrovni celé země je cítit, že společnost je na změnu připravená a firmy s inovativními nápady a lidmi vítány. S otevřeností tak jde v Rakousku ruku v ruce snaha posunout legislativu, maximálně digitalizovat, získávat bankovní produkty, snaha doručit nejlepší zákaznickou zkušenost skrze mobilní bankovnictví i poskytovat komplexní transakční analytiku. Nebude tak trvat dlouho, než uvidíme první kroky a úspěchy ve výzvách, které ho čekají.

Článek vznikl na základě společných poznatků a znalostí o českém a rakouském bankovním trhu. Tomáš Zakál se v Trasku věnuje bankovnímu sektoru téměř osm let. U expanze Trasku do Rakouska, ale i jiných zemí stojí od samého počátku. Georg Prüfert se v rakouském bankovním prostředí pohybuje přes 20 let.


Přečtěte si také

Od technologické změny ke kulturní aneb co čeká české banky i byznys

Od technologické změny ke kulturní aneb co čeká české banky i byznys

V lednu se v prostorách centra současného umění DOX+ uskutečnil druhý ročník konference Trask Future Insight zaměřený na technologické a byznysové trendy v nejisté době i v kontextu bankovního prostředí.

Rychlá digitalizace vnitřních i klientských procesů je dnes otázkou dnů

Rychlá digitalizace vnitřních i klientských procesů je dnes otázkou dnů

Online je dnes důležitější než kdy předtím a nástroje pro interní vzdálenou práci se zákazníky, ale především možnými zákazníky, jsou nyní zásadní a mohou výrazně ovlivnit byznys společností.

Největší výzvou světa online hypoték je změna vnímání lidí

Největší výzvou světa online hypoték je změna vnímání lidí

Český hypoteční trh je lidmi vnímaný jako komplikovaný, tudíž jako něco, k čemu potřebují poradce. Někoho z bankovního nebo finančního světa, kdo klienta celým bolestivým a zdlouhavým hypotečním procesem provede.

Trask Virtual Case: Zabezpečený prostor pro digitální výměnu dokumentů a informací s klientem

Trask Virtual Case: Zabezpečený prostor pro digitální výměnu dokumentů a informací s klientem

V době digitalizace je návštěva pobočky časově a administrativně náročným krokem pro zákazníka i poskytovatele. Změna zdravotní pojišťovny či dodavatele energií, refinancování hypotéky, nahlášení pojistné události nebo nabídka produktů novým zákazníkům?

Event stream a další nové přístupy i technologie nastavují integrační paradigma pro 21. století

Event stream a další nové přístupy i technologie nastavují integrační paradigma pro 21. století

Agilita, posun současných páteřních ESB a jejich využití v agilním světě, API microgateway, agilní integrace i razantně nastupující event stream. Aktuálních témat je v oblasti integrace, které se Trask věnuje od samého počátku, mnoho. Do integračních trendů, ale i jejich výhod a úskalí, dal proto nahlédnout Petr Dlouhý, který stojí v čele integrační kompetence již čtvrtým rokem.

SAFe: hybridní metodika, která dokáže dobře posloužit i enterprise společnostem

SAFe: hybridní metodika, která dokáže dobře posloužit i enterprise společnostem

Metodika lean vznikla v automotive odvětví jako cesta k minimalizaci odpadu při výrobě, postupně se ale formou agilních metod adaptovala také v oblasti softwarového vývoje. Cesta nasazení agilních metod v enterprise společnostech není zrovna přímočará, ale na část problémů může odpovědět metodika Scaled Agile Framework neboli SAFe.

Vzdělávat lze zaměstnance, ale i partnery po celém světě

Vzdělávat lze zaměstnance, ale i partnery po celém světě

Neustálý technologický rozvoj klade na naše bankovní i jiné klienty vysoké nároky na rychlost zavádění změn a na automatizaci i digitalizaci pracovního prostředí i procesů. Mění ale také způsob jejich fungování a vzdělávání. A s efektivním vzděláváním pomáhá naše unikátní platforma eDoceo.

Automatizace je v Tatra bance neustálý proces

Automatizace je v Tatra bance neustálý proces

Díky automatizaci Tatra banka nejen neustále snižuje své náklady, ale zároveň zkracuje čas na vyřízení klientských požadavků. Taková jsou slova Michala Satura, Head of Research & Development v Tatra bance, kterého jsme se zeptali na to, jak probíhá automatizace v nejinovativnější digitální bance na světě.

Jak se liší digitalizace českého a rakouského bankovnictví?

Jak se liší digitalizace českého a rakouského bankovnictví?

Ačkoliv mezi českým a rakouským trhem existuje řada odlišností, mají také mnoho společného: od historie přes dobré vztahy a rakouské investice v Česku až po členství v EU.

Rok 2020 ve znamení digitalizace a automatizace

Rok 2020 ve znamení digitalizace a automatizace

Technologie jsou bezesporu nedílnou součástí finančního světa, přičemž mnohé společnosti s jejich aplikací již dávno začaly. Co připravily pro své klienty vloni? A co chystají letos? Právě na to se podíváme.

Proč nasadit robota a který proces k automatizaci vybrat?

Proč nasadit robota a který proces k automatizaci vybrat?

Robotická automatizace procesů (Robotic Process Automation, RPA) zažívá v posledních letech rozmach ve všech odvětvích. Trend, kdy se počítačový program (robot) využívá k ovládání ostatních programů, je v současnosti nejviditelnější v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví.

Technologie pro budoucnost

Technologie pro budoucnost

Jak budou nové technologie ovlivňovat bankovnictví? A které z nich mohou mít v nejbližších letech dopad na to, jak banky fungují a jaké služby nabízejí?