Budoucnost nečeká. K inovacím ale nejsou potřeba sci-fi technologie

09. duben 2020

Čeká ekonomiku prorokované zpomalení a její krize, nebo naopak poroste? Otázka ohledně nejisté budoucnosti, která napříč světem neměla jasnou odpověď, je nyní zodpovězena. Přitom ještě v lednu rozdělovala i český byznys: polovina společností se na krizi připravovala, polovina ji nečekala. Nastala také doba, kdy se data přesouvají do dalších a nových oblastí, kdy se mnohé proměňuje a nastupují technologické i byznysové trendy, které společnostem usnadní držet krok s dynamicky se měnícím světem a proplout vodami krizí.

Změny jdou nezadržitelně kupředu. Mění se svět, lidé, hodnoty i podnikání. „Proměňuje se nejen tradiční fungování společností, ale i jejich vnímání peněz, hodnoty, důvody existence i strategie. Ruku v ruce s touto proměnou nastupuje nová éra: experience economy, jejíž podstatou jsou nezapomenutelné události, které se stávají produktem. Tím vším se prolíná i často skloňovaná digitální transformace,“ otevírá pohled do budoucnosti byznysu výkonný ředitel pro strategické inovace v Trasku Jan Antoš a dodává: „Kolem digitálních inovací panuje mnoho emocí: z krátkodobého hlediska jsou značně přeceňované, z dlouhodobého podceňované. I to je jedna z indicií, že je třeba se na ně dívat bez růžových brýlí.“

Vše má své limity, čas i smysl

Tím spíše, že mnohé společnosti začaly prohlašovat „digital“ za svou core competency: např. Goldman Sachs buduje armádu téměř 10 000 vývojářů, Volkswagen si chce interně vyvíjet 60 % nástrojů a služeb. „Agile se někdy špatně vykládá jako požadavek dělat vše interně, firmy by se ale měly snažit stavět z již hotových prvků. Obří fixní kapacita vývojářů nemusí být dobrá. Firmy je často neumí řídit, trh postrádá dostatek talentu a ztrácí se flexibilita,“ zdůrazňuje Antoš. Proto je potřeba brát digital i digitální transformaci s rezervou. Protože vše má své limity, čas i smysl.

Fakta jsou jedna věc, činy druhá. Víc než polovina (63 %) CEOs napříč světem předpokládá, že se v blízké budoucnosti změní byznys modely jejich firem. Přitom celých 90 % jejich CRM implementací odpovídá tomu současnému. Podle studie společnosti Gartner je návratnost investic do digitálních inovací v průměru 7 let, tedy dva až tři turnusy vedení ve firmě, proto je na místě trpělivost a rozvaha. Jak tedy zvolit vítězné inovace, které v dlouhodobém horizontu pomohou nejen českým firmám posílit jejich byznys a zároveň proplout vodami krizí, které dříve či později přijdou? Co udělat pro to, aby investice do digitálních inovací přinesly skutečné byznysové benefity?

Zaměřte se na zvýšení produktivity, ať už nás čeká ekonomický růst nebo pokles. Nejde jen o optimalizaci back office, ale i o prodeje a distribuce produktů třeba přes partnerské sítě.

Vyšší produktivita i efektivita

„Zaměřte se na zvýšení produktivity, ať už nás čeká ekonomický růst nebo pokles. Nejde jen o optimalizaci back office, ale i o prodeje a distribuce produktů třeba přes partnerské sítě,“ otevírá první z trendů Antoš. Mezi technologie, které se zvýšením efektivity pomohou nejvíce, patří např. digitální produkty, digital twin, edge cloud, konverzační platformy, IoT nebo APIs. Efektivní a chytré využití technologií zároveň boří tradiční poučku o tom, že nelze mít delivery, které je rychlé, levné a kvalitní zároveň. Data zajistí kvalitu, umělá inteligence nízkou cenu a přesun do cloudu rychlost implementace. Nejde o to nutně růst za každou cenu.

Ruku v ruce s vyšší „výkonností“ jde také automatizace, která ale s příchodem velké migrace a stále většího množství dat dostává jiný rozměr jménem hyperautomatizace.

Rozhodující jsou fakta, ne pocit

Vzhledem k důrazu právě na efektivitu a produktivitu firem je hyperautomatizace logickým krokem a trendem. Technologie jako business process mamangement, NLP, robotizace, decission process automation nebo API a integrace mohou nahradit rutinní lidskou činnost a mnohé procesy tak napříč firmami urychlit. Všeho ale moc škodí, proto je třeba změny i technologie zavádět na konkrétní kroky procesů.

S vyhodnocením smysluplné automatizace na základě dat velmi dobře pomáhá process discovery. Ten společnostem nabízí možnost hlubokého vhledu do jejich fungování a chodu, který je často odlišný od představ vedení, a ukáže kroky vhodné ke zefektivnění a automatizaci. „Díky velkému množství dat o firmách jsme je schopni sledovat na vysoké úrovni detailů v reálném čase. Po vyhodnocení jsou data směrodatná pro scénáře a modely strategie řízení firmy i její automatizaci,“ popisuje Antoš modelování firmy pomocí digitálního dvojčete, které na process discovery navazuje. Rozhodování ani vyhodnocování by nemělo stát na pocitu, ale datech. Digital twin je dobrým pomocníkem při zužování produktového portfolia nebo hledání oblastí, kde bude mít automatizace opravdu smysl a přidanou hodnotu.

Oblastí, do kterých se vyplatí investovat, je více. Jednou z nich je práce s přirozeným jazykem pomocí Natural Language Processing (NLP). Firmy tak zvládnou pomocí „robotů“, kteří rozumějí přirozenému jazyku, zpracovat i nestrukturovaná data a vytěžit notářské dopisy, finanční rozvahy nebo hypotéky. Ve většině případů pak robot zvládne automaticky také odpovědět. Možnosti se pak automatizaci nově otevírají v komunikaci se zákazníkem, automatizaci kontrol, identifikaci klienta, rozhodovacích procesech a lepším přístup k datům a analýzám.

Dosažení techquilibria

Druhým pilířem silnějšího byznysu i jeho benefitů je techquilibrium společnosti. „Bavíme se o rovnovážném stavu, ve kterém se nachází kombinace tradičních a digitálních schopností i aktiv potřebných k dosažení určeného obchodního modelu potřebného k co nejefektivnější soutěži ve vašem odvětví,“ vysvětluje Jan Antoš. Klíčové je se vědomě a plánovaně rozhodnout, kde si nastavit potřebnou hranici digitalizace ve firmě, kdy je potřeba této hranice dosáhnout a jak se bude měnit v čase. Tato hranice je pro každou firmu vzhledem k cílům, zákazníkům i důvodům existence velmi individuální a vše je třeba následně promítnout také do byznys modelu i strategie společnosti.

Celých 75 % vítězných společností financuje investice centrálně.

Pokud přijde krize, tak zrychlete!

Kdo v minulosti v době krize dokázal přidat, nadprůměrný růst mu vydržel celou následující dekádu růstu. Proč? Jde o odvahu a vizi, ne pouze hru ze zajištěné obrany. Na co se soustředí vítězové, kterým krize pomůže k růstu? „Musejí mít disciplínu v investicích – celých 75 % vítězných společností financuje investice centrálně. Dále dobré a včasné informace i predikční modely nebo dobře nastavená pravidla financování investičních projektů. Jedná se ale i o schopnost rychle modernizovat své prodejní aplikace a dobře uchovávat lessons learned z krizových období v minulosti,“ vyjmenovává Antoš oblasti zájmu těch firem, které díky svému přístupu dokázaly po krizi své konkurenci odskokem utéct.

Musíme jednat nyní

Naplní-li společnost zmiňované předpoklady, pak se podle Antoše citelně zvýší pravděpodobnost, že se jim technologické inovace skutečně během 7 let nebo ještě rychleji vrátí. „Musíme přemýšlet nad tím, jak využít i příležitosti jako zpomalení nebo pád ekonomiky,“ vyzval Jan Antoš společnosti. Anketa Trasku, které se zúčastnilo více než 300 osobností napříč českým byznysem ukázala, jak vnímají svoje dosavadní investice do digitalizace. Většina respondentů, dvě třetiny, uvedla, že předpokládaných přínosů a cílů digitalizace v jejich společnosti zatím nedosáhli, ale v investicích vidí velké benefity do budoucna a nelitují jich. „Budoucnost nečeká a vše se neustále mění. Pro to, aby společnosti nebo banky mohly inovovat, ale nepotřebují sci-fi technologie. Stačí posouvat mindset a hranice. I legislativa, která v tomto směru mnohé ovlivňuje, se stále mění. Cestou je proto neustálý tlak a výzvy pro věci ustálené,“ uzavírá byznysový výhled do nadcházejících let Antoš.

Multizážitky i IT „z lidu“

A právě tlak, posun i budoucnost s sebou přinášejí inovace technologií. Ty se posouvají do světa kolem nás, k nám i do nás samých, do nových oblastí lidských činností. Přesouvají se také data, a to z IT oddělení k dalším zaměstnancům, z transakčních systémů do každodenních činností, z datových center do cloudu a z cloudu do edge. Na váze tak nabývají i demokratizace a multiexperience. Jinými slovy – trendy pro udržení kroku s rychle se měnícím světem.

Ačkoliv je zvykem, že je IT spojené s patřičným vzděláním, pomocí platforem pro „low code“ a „no code“ se nyní vývoj otevírá i pro laiky. Pro udržení tempa s dynamickým světem jsou totiž potřebné i změny směrem k lidem. Jednou z nich je trend demokratizace. Pomocí nástrojů tak v podstatě kdokoliv dokáže zpracovávat data, programovat nebo propojovat aplikace.

Díky snadno přístupným vizuálním rozhraním se tak na inovacích mohou podílet i lidé bez IT vzdělání, běžní zaměstnanci, zákazníci nebo partneři. „Stále častěji se objevují citizen developeři. Během několika let bude mít dokonce 75 % velkých firem hned několik nástrojů pro podporu nevývojářů,“ popisuje výhledově demokratizaci Antoš. S jejich rostoucím počtem je tak třeba počítat. Ruku v ruce s tímto trendem jde také rozvoj cloudu, který umožňuje rychlý přístup k rozmanitým službám.

Stáváme se chodícími čárovými kódy. Data zanecháváme všude, nosíme senzory pohybu, sdílíme naši polohu, platíme online. Svět nás umí identifikovat, působí na řadu našich smyslů, i když si to mnohdy ani neuvědomujeme. I to je multiexperience.

Zážitky kolem/v i na nás

Blíž je lidem nejen IT, ale i technologie samotné. Digitální svět nás dnes doslova obklopuje. Chytré domácnosti i auta, hračky, tiskárny, které si samy objednají docházející toner nebo na dálku ovládaný míček pro psa. Dříve jsme pro vstup do digitálního světa potřebovali počítač, nyní je touch pointů mnohem více. Pro připojení ani monitorování navíc není nutné mít v ruce telefon, stačí hlas, gesta nebo naše data.

Digitální svět posouvá sebe, ale i nás, naši zábavu, naše životy a vnímání. „Stáváme se chodícími čárovými kódy. Data zanecháváme všude, nosíme senzory pohybu, sdílíme naši polohu, platíme online. Svět nás umí identifikovat, působí na řadu našich smyslů, i když si to mnohdy ani neuvědomujeme. I to je multiexperience,“ představuje poslední z trendů Antoš. A jeho síly si je vědoma řada společností. Příkladem může být Domino Pizza nabízející 15 různých způsobů objednání pizzy: od hodinek a televize, přes Twitter, až po Alexu se Siri.

Technologie jde ale mnohem dál. Ve světě funguje například automatický face recognition systém pokutující chodce na červenou, využíváme interface-less machines a head-less commerce, do životů lidí se začíná vkrádat emotion management: schopnost rozpoznat emoce člověka. V extrémním případě lidstvo čeká Internet of Behaviour: ten bude emoce schopný jak zjišťovat, tak měnit. Marketingovým segmentem se tak stane jeden každý člověk v jednu chvíli, a s konkrétní emocí. „Je to extrémní scénář, na druhou stranu: nejsme od něj tak daleko. Chytré náramky a hodinky nás posílají chodit, abychom se cítili lépe. Při online nákupu potravin jsou nám některé produkty nabízeny na základě algoritmů, to platí i pro naše feedy na sociálních sítí. Postupem času se vzdáme mnohého,“ konstatuje Antoš.

I přes to, že se trend multiexperience již prolíná všemi oblastmi života, další rozměr by jemu, ale i multiexperience platformám, měl dát nástup 5G sítí. Motivace vzniku multiexperience platforem, jejichž zájmem jsou veškeré digitální zážitky zákazníka z komunikace s jednou společností, je snadná: „Vývojáři řeší velké množství kanálů, ale není možné vyvíjet stále nové monolitické aplikace. Multiexperience platforma umožňuje být produktivnější, dodávat zákazníkům na všech kanálech, i přes jejich rozmanitost, konzistentní data, zkušenost i zážitek,“ popisuje Antoš výhody.

Svět se posouvá od download k upload verzi, ve které se vše podstatné děje v miliardách koncových zařízení a výsledek se posílá zpět.

Edge computing: základní kámen multiexperience

Technologie, na které stojí celá multiexperience, to je edge computing. V jeho souvislosti je třeba ohlédnout se pár let zpět, a to za vývojem cloudu. Ten se poprvé začal řešit v roce 1999, o tři roky později přišly Amazon Web Services, na konci první dekády tisíciletí se o něm začalo více mluvit a až nyní se cloudová technologie bere v úvahu jako varianta nebo možnost v bankách. Protože cloudů je několik a při nákupu hotových služeb nemají společnosti možnosti ovlivnit, ve kterém cloudu služba běží, budou všichni nutně řešit tzv. multicloud strategie. Cloud ale rozhodně není pro vaše data konečnou stanicí.

Z datových center do cloudu a z cloudu do edge – tedy přímo na místo interakce se zákazníkem. „Svět se posouvá od download k upload verzi, ve které se vše podstatné děje v miliardách koncových zařízení a výsledek se posílá zpět. Edge computing ale neznamená kompletní decentralizaci, jde o centralizované řízení decentralizovaných instancí,“ popisuje Antoš edge, jehož hnací silou jsou zákony fyziky, ekonomiky, soukromí i bezpečnosti. V souvislosti s edge computing je ale potřeba vyřešit řadu technických standardů i fundamentálních věcí jako distribuce dat. V následujících letech tak proto jistě uslyšíme o pojmech jako data droplets.

Ať už čeká civilizaci jakýkoliv vývoj, opatrnost lidí bude na místě čím dál tím více, a to jak z hlediska toho, čeho všeho se budeme schopni vzdát, až po smysluplná rozhodnutí napříč společnostmi.