Včerejší sci-fi se dnes stává realitou

Jaké technologické novinky se stanou součástí našich každodenních životů během následujících let? A na které změny bychom se měli připravit v nejbližším období? Právě těmito otázkami se zabývala letošní první iTea snídaně, která se tradičně pořádala v konferenčních prostorách restaurace Aureola

To, co se ještě včera zdálo být sci-fi, se dnes stává realitou. Právě těmito slovy zahájil Jan Antoš iTea snídani, která se tentokrát zaměřovala na nejnovější trendy v oblasti informačních technologií. Jedná se celkem o sedm hlavních proudů, které významně ovlivní fungování stávajících společností a které by ředitelé IT měli rozhodně brát v potaz.

Machine learning

Umělá inteligence obecně zažívá velký a prudký rozmach. Machine learning, česky strojové učení, je proces, při kterém se stroj učí na základě nově získaných dat. Zařízení, která fungují právě na principu neuronových sítí, jsou schopna se sama neustále zdokonalovat právě tím, že dokážou sama vyhodnocovat data. Již dnes tyto technologie ve velkém fungují a běžně je používáme, jen o tom nevíme. Například Google vyhledávání počítá relevanci stránek k našemu dotazu pomocí neuronové sítě. Dalšími příklady jsou služba Siri, která je součástí iPhonů, nebo IBM Watson – program, který dokáže s velmi velkou přesností stanovit diagnózu rakoviny a její nejlepší léčbu. Využití strojového učení bude mít zásadní vliv také v marketingu, jelikož je dokázáno, že reklamy, které jsou optimalizovány pomocí machine learningu, jsou efektivnější než ty, které jsou cílované manuálně. Machine learning bude v následujících letech natolik významné téma, že podle společnosti Gartner bude mít do roku 2020 každá pátá firma tým na učení umělé neuronové sítě. Proč? Odpověď je velice jednoduchá. Samotná data jsou k ničemu, je třeba algoritmu na jejich zpracování a umělá inteligence je vyšším stupněm tohoto algoritmu. Většina velkých vendorů již představila svá řešení pro oblast umělé inteligence a oblast aplikace ML je opravdu široká. Problémem může být, že data, která z umělé inteligence vyjdou, již nikdo nekontroluje. I když je třeba upozornit na fakt, že možnost, že se zmýlí člověk, je daleko vyšší.

Konverzační rozhraní

Jedná se v podstatě o to, jak s technologií dokážeme komunikovat, přičemž stále více se stává trendem řeč. Právě komunikace přirozenou řečí je pro klienty obrovským komfortem a zpohodlněním při realizaci jejich služeb. Zásadním konceptem přitom je, že se nemusíme učit hlasové povely pro danou aplikaci, ale aplikace se pomocí umělé inteligence učí chápat nás – rozumí našim povelům zadávaným přirozenou řečí. Pěkným příkladem je Amazon Alexa. V podstatě se jedná o chytrý, stylový mikrofon, přes který si klient může objednat zboží z Amazonu jen tím, že řekne „Chtěl bych máslo, chleba a sýr“. Díky integrovaným platebním kartám dokáže počítač tuto objednávku zpracovat a následně pro zákazníka vyřídit. Tuto službu dnes v Americe využívá přes čtyři miliony domácností. Ovládání hlasem se stává natolik populárním, že v loňském roce bylo více než 20 procent vyhledávání v Googlu zadáno hlasem. Podle společnosti Gartner je možné, že se lidé v roce 2020 budou více bavit se svým zařízením než s rodinou a přibližně třetina uživatelů nebude pro získávání informací používat displej. To bude mít také dopad na mobilní aplikace, které již nebudou hlavním kanálem, ale stanou se součástí komplexního ekosystému. Do Česka by se tento trend mohl dostat později, a to zejména kvůli tomu, že většina konverzačních zařízení dnes funguje skutečně kvalitně pouze v angličtině. I když integrace češtiny je záležitostí několika měsíců a je otázkou, kdy se v Čechách objeví první takové aplikace.

Blockchain

Technologie, o které každý slyšel, ale málokdo jí plně rozumí. Její podstata je v tom, že se jedná o decentralizovanou síť spravující distribuovanou účetní knihu. Před každým zápisem do této knihy musí celá distribuovaná síť (minimálně ale 51 procent uzlů) tento zápis schválit jako platný. Schválená informace se následně uloží do účetní knihy, která se přepíše do každého uzlu (není nikde centrálně uložená). Kde má tato složitá technologie využití? Především všude, kde jde o vlastnictví. Ať už se jedná o evidenci peněz, nemovitostí, akcií nebo třeba sledování, kdo má v držení zboží zasílané přes řadu logistických společností. Dále pak může blockchainová síť evidovat různá prohlášení a potvrzovat jejich důvěryhodnost – a to i v prostředí, kde si jednotliví účastníci nevěří nebo kde nelze či není praktické vytvořit centrální evidenci. Nejrevolučnější je ale možnost blockchainových sítí evidovat a ověřovat právo k provedení akce (přístup k datům, provedení akce zařízením IoT apod.) Využití technologie blockchain tak bude zcela zásadní pro IoT (internet of things): kdo vlastní dron, který ke mně právě letí? Má daný dron oprávnění komunikovat s mým domem a přistát na střeše? Co je strašidelné, že rozhodování o oprávněnosti akce se přesune z centrálního bodu do distribuované sítě bez zřejmého vlastníka. Taková síť umožní autonomní fungování členů sítě bez řízení centrální autoritou. (Jestli vám to připomínám známý Skynet z filmu Terminátor, tak oprávněně.) Blockchain může způsobit revoluci ve fungování lidstva, ale naštěstí ne příští rok – technologie ještě musí vyspět.

Intelligent Digital Mash

V tomto případě není správné mluvit o nové technologii, spíše o trendu. V budoucnu nás budou stále více a více obklopovat chytrá zařízení a věci připojená k internetu. Tato zařízení budou mezi sebou komunikovat, a to bude obrovská výzva pro firmy. Právě ty totiž, aby zajistily svým klientům tu nejlepší uživatelskou zkušenost, budou muset být přítomny ve všech zařízeních, která uživatel používá. Ať už se jedná o mobilní telefon, auto, dům, hodinky nebo třeba parkomat. Dle společnosti Gartner by počet věcí připojených k internetu do roku 2020 měl vyrůst na 26 miliard. Integrace věcí se stane zásadní součástí všech projektů a změní způsob návrhu interakce s klientem.

Pokročilá analytika

Doposud jsme analyzovali věci tím způsobem, že jsme vzali historická data a z nich vyvodili nějaký výsledek. To je
ale neefektivní. Pokročilá analytika se zaměřuje na predikci, tj. říká nám, co se bude dít, a na preskripci, tedy co máme udělat, abychom dosáhli našeho cíle. Podle většiny CIO jsou investice do prediktivní analytiky nejdůležitější složkou investic do IT. Význam analytiky ještě vzroste díky internetu věcí. Dle společnosti Gartner bude IoT v roce 2020 generovat 27 000 000 000 terabytů dat ročně. Nároky na kapacitu datových center se ale do roku 2020 zvýší pouze o tři procenta. Proč? Odpověď je jednoduchá, většina dat bude zpracovávána real time a nebude ukládána. Výstupem analýzy budou pokyny pro akce. Uloží se maximálně agregovaný nebo odvozený výsledek zpracování. S tím souvisí také fakt, že firmy se budou muset rozhodovat okamžitě. Klient nebude čekat týden na nabídku, to už bude pozdě.

Digitalizace produktů

Další z řady trendů, které mají dopad na obchodní model a vynucují si výrazné změny v IT systémech. Digitální firma znamená, že má vlastní digitální produkt, který dokáže digitálně prodat a klient ho bude moci digitálně obsluhovat (například bankovní úvěr – už žádná návštěva poboček, vyřízení včetně podpisu smlouvy musí být možné on-line, bez kurýra, papírů apod.). Přechod do digitálního prostředí pak bude znamenat také vyšší nárůst konkurence, jelikož v digitálním prostředí hranice nic neznamenají. Podle společnosti Gartner ty finanční instituce, které zpřístupnily své produkty přes otevřené rozhraní a nabídly je svému digitální- mu ekosystému, zvýšily své příjmy až o 30 procent a snížily náklady na zavedení nového produktu až o 90 procent. Přechod na digitální produkty ale většinou znamená zásadní výměnu IT systémů. Příklad, na kterém je dobře vidět rozsah změny, je obchod, který si tuto změnu již prodělal. Alza má dnes víc IT lidí než prodavačů, a přitom je přímým konkurentem všech kamenných prodejen. Datart musel své IT zásadně změnit – z kamenného prodejce na e-commerce řešení. Podobná revoluce se nyní blíží i ve většině dalších odvětví. Bankovnictví stejnou proměnu bude muset podstoupit právě po otevření svých API a začlenění do digitálních ekosystémů, protože role banky, její přidaná hodnota a rozsah služeb se tímto zapojením do ekosystému výrazně promění.

Závěr

Jak je patrné, firmy se v následujících letech musí naučit fungovat jinak, než tomu bylo doposud. A to mluvíme o velmi blízké budoucnosti v horizontu maximálně tří let. S tím souvisí také zcela zásadní transformace nejen IT systémů, ale také fungování byznysu jako celku. Na tak zásadní změny je přitom dnes připravena jen málokterá organizace – organizačně, ale i z pohledu mindsetu.

Kontaktujte nás

Na váš byznys se dokážeme podívat z jiné perspektivy. Proto můžeme přijít i na nová řešení, která dokážeme jasně popsat, rozpracovat a navrhnout jejich technickou realizaci. Originální nápad je totiž na začátku každého dobrého byznysu. Díky zkušenostem rychle poznáme, v čem chcete a potřebujete pomoci.

Domníváte se, že jsme porušili etická pravidla?
Dejte nám vědět.