Odborný článek - Flexibilní IT prostředí – mýty a realita

Servisně orientovaná architektura (SOA) se pomalu stává běžnou součástí slovníku IT odborníků. Každý IT manažer sní o nástroji, který umožní vybudovat flexibilní podnikovou infrastrukturu, která umožní firmě rychle, pružně a levně reagovat na měnící se obchodní potřeby. Proč se ale tento sen tak těžko mění v realitu? Jaké jsou překážky budování a nasazení SOA?

Praxe ukazuje, že většina společností je pouze na začátku celého procesu, který trvá léta (studie uvádějí 6 až 12 let). Platí to nejen celosvětově, ale i v českých podmínkách, kde i největší hráči z oblasti finančního a telekomunikačního sektoru - který je obecně považován za nejvyspělejší co se týká zavádění nových IT systémů - jsou spíš v počátcích než na konci zavádění SOA.

Nástrahy implementace

Širšímu rozvoji SOA brání několik nástrah, které plynou ze skutečnosti, že SOA není ryze IT záležitostí, ale v podstatné míře zasahuje i zbytek podniku. Lze tak identifikovat tři hlavní překážky zavádění SOA ve velkých společnostech:

  • značné počáteční investice
  • nejednotnost standardů a technologií
  • nedostatečné řízení

Nutnost velkých počátečních investic

Než společnost zvládne potřebné know-how a plně přijme základní principy SOA, ústí pokusy o jejich aplikaci až ve dvojnásobné prodloužení a prodražení projektů. První nasazení SOA a úspěšná integrace aplikací mezi sebou sice přináší první benefity celkem rychle, avšak cenou za tuto integraci je komplikované prostředí IT, které v dalších fázích generuje náklady navíc. Teprve při pochopení a zohlednění principů SOA na všech úrovních společnosti se plně projeví snížení nákladů na vývoj nových řešení, zrychlení vývoje a významné zvýšení flexibility.

Nejednotnost standardů a technologií

Implementace SOA vyžaduje množství nových technologií, které musí být standardizovány, aby byla zaručena jejich vzájemná interoperabilita. Standardy však dosud nejsou ve finální podobě a přitom jsou již implementovány v aplikacích. Velké množství standardů je definováno souběžně, což vede ke vzájemné nekompatibilitě. Komplexnost celé technologie a její prudký vývoj brání v dlouhodobém plánování a přijetí technologie jako takové. Jak IT tak i management je k této technologii nedůvěřivý a rozhodnutí o její implementaci je často odkládáno.

Nedostatečné řízení

Návrh a vývoj SOA aplikací se netýká jen IT, ale i firmy, jako celku. Proto při definování aplikačních celků se musí restrukturalizovat i uspořádání vývojových týmů z vertikální na horizontální, protože nové procesy procházejí napříč celou organizací. Jednotlivá oddělení musí kooperovat ve všech fázích vývojového cyklu a zodpovědnost za klíčové oblasti se rozprostírá horizontálně a je těžko přenositelná na vertikální týmy.

Jak k implementaci SOA přistoupit

Vizi cílové architektury je vždy potřeba definovat na míru konkrétní organizaci se zohledněním výchozích podmínek a požadavků. Výsledná architektura může být v různých prostředích různá a i stejné architektury mohou být implementovány různým způsobem. Vize se bude lišit podle struktury společnosti, síly IT architektury v podniku, stávajícího aplikačního portfolia, úrovně integrace, obchodních požadavků, množství investic a dalších. Konkrétně např. distribuční společnosti preferují architekturu s důrazem na zrychlení stávajících procesů, tedy na výkon, dostupnost a stabilitu, kdežto společnosti z finančního sektoru upřednostňují flexibilitu, která jim umožní velmi rychle zavádět inovativní produkty.

Zde jsou příklady aspektů, které je nutné vzít v potaz při definici vize cílové architektury

Struktura podniku:
  • Jediná společnost s jednotnou IT infrastrukturou
  • Skupina nezávislých společností s oddělenými IT provozy
  • Společnost s množstvím nezávislých poboček ale s centrálním pohledem na data
  • Společnost s množstvím shodných poboček bez sdílených dat ale s unifikovanými procesy

Výchozí body
  • Stavba na zelené louce, žádné nebo málo systémů, které je třeba integrovat.
  • Velké množství existujících systémů propojených přes složitou a nestandardizovanou peer-to-peer síť.
  • Existence pouze osamocených systémů bez významné integrace, nebo jen s pomocí dávkových synchronizací dat.
  • Existence jedné klíčové aplikace a velkého množství satelitů versus velké množství rovnocenných aplikací.

Primární motivace
  • Snížení nákladů na provoz
  • Zvýšení stability IT prostředí
  • Zrychlení procesů
  • Zrychlení vývoje a time-to-market

Pozice IT architektury
  • Silně řízené IT, IT architektura má velký vliv, možnost čistě technologických projektů
  • Pouze obchodně řízené projekty, silné IT, které prosazuje architekturu jako nedílnou součást projektů
  • Slabá architektura, nemožnost technologických projektů, architektura jen přispívá ke standardizaci formou doporučení

 

Menu v záhlaví